Rushwolf 07.09.2011, 08:43

Moje cesta Vlčího kultu

Vlčí kult má různé podoby, má cesta je jen jednou z mnohých...

V mém pojetí vlčího kultu stojí na vrcholu "Velký Vlk" představující divokou a neřízenou tvůrčí i ničivou sílu, která prostupuje celou přírodou, objekty a předměty a je všudypřítomná. Ve spojení s Matkou zemí dává vzniknout životu. Vlčí božstva která byla uctívána v různých kulturách a zemích a která já tektéž uctívám jsou děti této síly, její dílčí emanace skrze ně se učím lépe pochopit, poznat a naslouchat Velkému Vlku, čerpat od něj sílu, inspiraci a moudrost ... forma a podoba vlka je dána mou nákloností k tomuto druhu a tedy i snadnějším přijetím a vybudováním pouta s touto sílou a jejími projevy. Půda na níž žiji je pro mě posvátná, ale zároveň je pro mě posvátná každá země, strom, řeka, kopec a ekosystém bez ohledu na to jak daleko od něj žiji, protože tím vším prostupuje posvátno a Velký Vlk... nebo chceteli manitu, megme, orenda, ndoky, tondi, síla, wakan ... etc. Z tohoto důvodu hrají při mých obřadech důležitou roli světové strany, které mají symbolizovat mou otevřenost hlasu Velkého vlka ať již přichází od kterékoli strany, země či národa. Narozdíl od tradičních směrů neslavím striktně zastavení kola roku, neboť důležitější je pro mě posvátnost každého dne a nebo určitých silných okamžiků či změn, které život "nahodile" přináší a které podněcují k uspořádání mimořádného obřadu. K takovým změnám mohou patřit věci jako zrození, úmrtí, nějaký silný duchovní zážitek či šťastný okamžik, ale například i přelom ročního období (konec zimi, příchod podzimu, etc.) který ne vždy koresponduje s přesným datem v kalendáři a doba jeho slavení spočívá na vnitřním pocitu a pozorování změn v přírodě.

Rushwolf 27.05.2010, 21:58

"Nač si dělat násilí? Současná demokracie neodpovídá mým představám, a obávám se, že ani já neodpovídám jejím očekáváním."
Vladimír Renčín

Rushwolf 02.02.2010, 20:03

Vlk v mongolské tradici:

V dávné době pronásledoval Modrý Vlk (Borte Čono) na rozsáhlé mongolské pláni krásnou laň (Gó Maral), avšak nechytil ji. „Podle nařízení nebes se Borte Čono se svou ženou Gó Maral přistěhoval ze zámoří k pramenům veletoku Onon na úpatí hor Burchan Chaldun. Tam se jim narodil syn jménem Batcagán.“ Tak vypráví legenda o původu starých Mongolů. Hovoří o dravém vlkovi, který se zamiloval do něžné a krásné laně, takže ji nedokázal sežrat; z jejich spojení vznikl později člověk, potomek prvních Mongolů. Každá legenda vyjadřuje názory a estetická cítění určitých národů. Kočovníci, žijící v neustálém tvrdém boji s přírodou, považují vlka za odvážné, silné a chytré zvíře, proto mu za družku vybrali veselou a štíhlou laň. Ve spojitosti s touto legendou krásné ženě Mongolové říkají laň.

Mongolové měli svá původní rodová příjmení, která byla odbourána během nadvlády Mandžuů (1615-1911). Poté se začali označovat podle jména svého otce. Po roce 1990, v nových demokratických poměrech, se vyskytly snahy znovu zavést rodová příjmení. Nemálo Mongolů si zvolilo příjmení „Čonos“, což lze přeložit jako Vlk nebo Vlček.

http://www.cadpress.sk/mongolsko/

Rushwolf 07.11.2009, 16:09

malé zymyšlení se nad vírou náboženstvím etc. část 1.


1. Víra v existenci čehosi, co nazýváme "Bohem", není to samé jako náboženství. Existence víry v bohy či boha je výsledkem přemýšlení, hledání odpovědí a subjektivních spirituálních lidských zkušeností. Víra by neměla být pouhým povrchním přijetím nějaké doktriny nebo dogmatu jak tomu často bývá u náboženské příslušnosti.

2. náboženství může mít dvojí význam: osobní vztah k poznané skutečnosti nazývané bůh, který se promítá i do osobní životní praxe atd., nebo "institualizované" náboženství s předepsaným ritem, stanovenou doktrinou, náboženskými příkazy atd. Přechod z onoho prvního typu náboženství (osobní víry) k onomu typu druhému byl zapříčiněn sociální povahou lidského druhu. Osobní poznání může například bránit jedinci se zcela ztotožnit s některou tradiční náboženskou doktrinou, i když z toho neplyne, že k nim musí mít negativní či nepřátelský postoj, ale přezto ve většině případů projevuje přirozenou snahu nalézt jedince s podobnou zkušeností.